Projekt energetických lázní aneb
Víc než jen krásná zahrada
Duchovní léčitelku a autorku sedmi duchovních knih Jožku Wenkeovou a její neobyčejný životní příběh jsme v Meduňce poprvé představili v říjnu 2018 v rozhovoru nazvaném Uzdravit se znamená stát se lepším člověkem. Paní Jožka v něm vysvětlovala podstatu duchovního léčení i jeho zákonitosti a popsala svou osobní cestu, při níž prošla náročnou psychospirituální krizí, a na konci této cesty získala zvláštní duchovní schopnosti, které využívá pro pomoc lidem.
V roce 2003 založila projekt Centra pro zdraví, který byl později přejmenován na SanoKunDio (v překladu Zdraví s Bohem), v němž se svými spolupracovnicemi realizuje výukový program duchovního sebeuzdravování. Žáci se v něm seznamují s duchovními a energetickými příčinami vzniku nemocí a učí se, jak tyto příčiny pochopit, odstranit a jak získané zdraví u sebe i u svých dětí trvale udržet. O dva roky později, na jaře 2020, jsme se s paní Jožku sešly znovu. Zajímalo mě, co je v projektu nového, jak čtenáři Meduňky na rozhovor reagovali a s jakými problémy se noví zájemci o duchovní léčení potýkali.
Jak to začalo…
Už tehdy paní Jožka hovořila o projektu energetických lázní, který začala s nejužším týmem spolupracovníků realizovat. Tento projekt, navazující na její dlouholetou službu duchovní léčitelky, se také stal součástí jejího poslání – přivádět lidi k Bohu. Začátek zněl opravdu tajemně – z podnětu duchovních rádců, od nichž získává důležité informace potřebné pro duchovní léčení (v prvním rozhovoru popisovala tuto komunikaci i důvody, proč jsou tato sdělení pro ni závazná), zakoupila Jožka v roce 2019 rozlehlý pozemek za Prahou, aniž tušila proč. Pozemek byl zarostlý, zcela zanedbaný a zanesený odpadem. Brzy ale zjistila, že v její přítomnosti je na pozemek směrována léčivá energie, a díky tomu se začal postupně vyjasňovat Boží záměr – vybudovat na tomto místě energetické lázně pod širým nebem, kde se budou lidé uzdravovat a harmonizovat. Nejprve bylo třeba pozemek uklidit a provést terénní úpravy. Jedním z prvních vnuknutí bylo vytvořit harmonizující kamenný labyrint, který postupně vznikl na ploše 100 m². K jeho vytvoření použila tehdy paní Jožka a její spolupracovnice paní Zuzana kámen získaný přímo na pozemku i z blízkého lomu. Po čase následovalo další vnuknutí, vytvořit na pozemku kamennou vodní prohlubeň. Projekt energetických lázní mě už tehdy zaujal, a proto jsme se dohodly, že toto místo navštívím. O dva roky později, na konci letošního května, se moje návštěva uskutečnila. Zahradou mě provázela paní Zuzana Šťastná, duchovní léčitelka a následovnice Jožky Wenkeové.
Návštěva první
V pozdním odpoledni pokročilého jara zářila rozlehlá a členitá zahrada sytými barvami rozmanitých květin, převažovala modř kosatců rostoucích na svahu nad kamenným labyrintem. Zahrada je však mnohem víc než „jen“ krásná. Na informační ceduli, umístěné na vstupní bráně, vysvětluje paní Jožka smysl a záměr tohoto pozoruhodného místa: „Rozhodla jsem se rozšířit své poslání a vytvořit místo, do něhož bude mým prostřednictvím cíleně nasměrováno větší množství energie z Božského zdroje a jádra Země. Místo s energeticky harmonizačními účinky, blahodárně působící na lidskou duši i tělo.“ Vysvětlení je určeno kolemjdoucím.
Kamenný labyrint upoutal moji pozornost už při vstupu na pozemek, ale zahradu obohacují i další prvky – poblíž vstupní brány nově postavená dřevěná zahradní kaplička, pod níž je vytvořena malá kamenná jeskyňka. Je tu také kamenný poradní kruh a pracuje se na stavbě zvoničky. Žádný z těchto prvků není samoúčelný, v systému energetických lázní má každý své nezaměnitelné místo, účel a smysl, a společně tvoří tyto prvky propojený celek. Existují přesné návody, jak jednotlivými prvky procházet a co na kterém místě dělat. Celé lázně jsou určeny k tomu, aby se v nich lidé posouvali vibračně výše – tedy uzdravovali na těle i na duši. Paní Zuzana mi účel jednotlivých kamenných staveb vysvětluje podrobněji. „Jako první jsme určily místo pro pořádání poradních kruhů. Ty slouží k vzájemné diskusi na zvolené téma. Sezení započíná vždy ztišením proto, aby mohla diskuse všech účastníků probíhat pod duchovním vedením. Zanedlouho přišlo další vnuknutí vystavět kamenný labyrint. Nejprve si Jožka ověřila, že se tyto labyrinty stavěly po celém světě už v dávné minulosti. Na základě této inspirace zjistila prvotní informace o jejich stavbě a vytvořila plánek postupu. Šlo o naše velké společné dílo. Nebylo totiž jednoduché dodržet při stavbě principy posvátné geometrie. Při práci s kameny tehdy Jožka ani netušila, že se z Boží vůle podílí na jejich energetickém nabíjení a aktivaci. To bylo velmi důležité proto, aby při procházce labyrintem bylo možné dosáhnout harmonizujících účinků a zvýšit své intuitivní vnímání. Před vstupem do labyrintu je nutné se připravit a pronést modlitbu, zklidnit svou mysl a nepochybovat o harmonizujícím účinku tohoto energeticky nabitého místa. V opačném případě by se cesta k duchovní pomoci uzavřela. Nelze do něj vstupovat ani ve stavu rozrušení nebo stresu. Menhir ve středu labyrintu je přijímač a zesilovač energie Božího světla, které vstupuje do korunní čakry, poté prostupuje dál všemi čakrami a uzdravuje je. Čakry mohou být totiž v důsledku nevyřešených problémů natržené, zploštělé či jinak zdeformované. Při chůzi labyrintem dojde k propojení božské energie s energií zemskou a čakry se vyrovnají. To umožní dostat se do pozměněného stavu vědomí, a právě v něm mohou přicházet odpovědi na otázky, pokud je člověk před vstupem do labyrintu položí. Labyrint může zajistit velmi významný posun v duchovním vývoji, opakované procházky v něm působí blahodárně. Je umístěn ve velké kamenné terasovité skalce prorostlé mateřídouškou, kterou jsme vytvořili ve svažitém terénu zahrady. Po schůdkách ve skalce se bude scházet ke kamenné vodní lázni. Ta je obdobou židovské mikve sloužící pro duchovní očistu a křest ponořením do vody. Tyto tři kamenné prvky jsou součástí tzv. posvátné zóny, kterou jsme zkrášlili květinami a keři. Vstupuje se do ní brankou se zlatým nápisem SanoKunDio.
Menhiry lemující cestu k labyrintu jsme přivezli z blízkého lomu a ozdobili levandulemi. Prostor mezi labyrintem a poradním kruhem jsme vyplnili velkým záhonem s echinaceami, na kterých se slétávají stovky různých motýlů. To vše spolu s omamnou vůní bylin vytváří v letních měsících kouzelnou atmosféru.“
Kaplička a studánka
Zahrada je rozsáhlá, a kromě zmíněné posvátné zóny vytvořila paní Jožka a její spolupracovníci i další malé energetické harmonizující stavby a kamenné prvky, které také vznikaly pod duchovním vedením na základě vnuknutí.
„Nejvýznamnější z nich je malá dřevěná zahradní kaplička s hliněnými omítkami, která obohatila zahradu svým milým vzhledem,“ vysvětluje dál paní Zuzana. „Kaplička byla Bohem přes Jožku vysvěcena a stal se z ní posvátný prostor. Slouží nám k duchovní práci, zejména k pravidelným zpovědím každého z nás. Modlitby v ní pronášené akumulují energii Božího světla a působí léčivě na každého, kdo do ní vstoupí. Zažíváme zde silné propojení s Bohem a sílu Boží lásky, kterou vnímáme na srdeční čakře. Na tomto místě pociťujeme pokoru před Boží mocí, pokora je základním předpokladem pro vyslyšení každé modlitby. Každý to může zažít o samotě a nepotřebuje žádného prostředníka.
Důležitým prvkem zahrady je také kamenná studánka. Byla vytvořena pro zachycení posvěcené vody z hlubinné studny a slouží pro přípravnou očistu před naší duchovní prací v kapličce. Proto je postavena v její blízkosti.
Součástí popisované intuitivní kamenné architektury je i kamenná jeskyňka pod kapličkou, představuje významný stabilizační prvek využívaný v průběhu pokročilé fáze procesu transformace.
V blízkosti studánky bude na základě vnuknutí jako další léčebný prvek brzy dostavěna dřevěná zvonička. Vibrace posvěceného zvonu budou napomáhat rozpouštět nánosy nahromaděných negativních myšlenek a uvolňovat průchod světelné energie fyzickým tělem.
Základní podmínkou pro dosažení harmonizujícího účinku všech kamenných prvků je bezpodmínečně nutná příprava a pevná víra. Bez ní by se nepřipravení možného efektu nedočkali.“
Duchovní zkušenost a síla místa
Paní Zuzana se také svěřila se svou velmi zvláštní duchovní zkušeností, kterou na tomto místě prožila. „Duchovních zkušeností mám hodně, ale zmíním tu nejúžasnější, související s příběhem mé duše. Procházela jsem náročnou přípravou pro mou službu duchovní léčitelky. Stejně jako Jožka jsem i já před několika lety prožívala psychospirituální krizi. Během ní jsem se dostala do stavu, kdy ode mě byla moje duše z Boží vůle vzdálena. To mě přinutilo urychlit svůj duchovní vývoj odstraňováním nežádoucích návyků, které mi znemožňovaly plnit poslání mé duše. Prožívání mého života v tomto období bylo krušné, protože jsem nevnímala ve svém životě nic, co zprostředkovává člověku jeho duše – radost, krásu, lásku, vůně ani jiné prožitky. Tady, kde stojíme, je pamětní místo, kde mi byla pomocí duchovního zásahu a vroucí modlitby Jožky moje duše přivedena zpět. Nebýt tohoto transformačního procesu, mohla bych své poslání plnit až v další inkarnaci. Svou velkou vděčnost Bohu za tuto milost jsem později vložila do vystavění pamětního kruhu s menhirem. I do něj bylo nasměrováno uzdravující Boží světlo, které nyní využívají pro svou harmonizaci i ostatní. Jožka mi vysvětlila, že takovým procesem procházejí už i jiní lidé, kteří se ale nedozví, co se s nimi na duchovní úrovni odehrává, jejich duše se nevrací a oni končí se svými stavy na psychiatrii. Proto mne Jožka vybídla, abych pro poučení druhých vydala knihu, ve které bych tento proces podrobně popsala.
V této zahradě tedy nejde o energii místa, ale energii směrovanou přes duchovní léčitelky. Podstatou procesu je, že člověk svou tělesnou schránkou posloužil Bohu, aniž to tušil. Bez toho by uzdravující síla místa chyběla.“
Jen pro připravené
Možnost navštěvovat lázně mají pouze ti, kteří se zajímají o duchovní sebeuzdravování. Vše začíná přihláškou do projektu SanoKunDio. Každý zájemce si předem nastuduje knižní výukové příručky vytvořené zakladatelkou projektu a pak se objedná na vstupní energetickou diagnostiku a harmonizaci u duchovní léčitelky. Následně je zařazen do 6-ti měsíčního výukového programu duchovního sebeuzdravování, který zahrnuje kontrolní energetické diagnostiky, poradny, konzultaci hloubkové sebereflexe a audionahrávky vytvořené paní Jožkou. Pokud je kontrolní energetická diagnostika v pořádku, může se žák objednat nejprve na soukromou inspirativní návštěvu lázní již během výukového programu. Všechny další potřebné informace najdou zájemci na nových webových stánkách projektu SanoKunDio.
Lázně nevznikají pro komerční účely a přístup nemá ani veřejnost. Pouze úspěšní absolventi výukového programu mohou udržovat kontakt s projektem i nadále, ale platí pro ně totéž, co pro absolventy, kteří se podíleli na úpravě zahrady a vytváření energetických prvků lázní už v počátku jejich vzniku. Souběžně se věnují svému duchovnímu vývoji – díky informacím obsaženým v knižkách docházejí k hlubšímu pochopení transformačního procesu. Pravidelně se také zapojují do společné komunitní péče o zahradu. Toto vše dělají z vděčnosti za uzdravení sebe a svých dětí. A paní Zuzana dodává: „Důležité je, že máme mezi sebou dobré přátelské vztahy postavené na vzájemné důvěře. Jsme ochotni si předávat vlastní zkušenosti s duchovním sebeuzdravováním, s nápravou partnerských vztahů a sdílet své životní příběhy.
Za nejvýznamnější považuji, že jsme postupně našli svůj vztah k Bohu a prohloubili víru v Boží uzdravující moc, vrátila se nám radost ze života a stali jsme se zdravými, svobodnými a nezávislými lidmi. A to si nikdo z nás už nechce nechat vzít.“
Zahrada a její lidé
Podruhé jsem navštívila zahradu na konci srpna – byla jsem pozvaná na koncert Lucie Kejvalové, který uzavíral týdenní letní brigádu. Jen těžko si lze představit větší kontrast k mé první květnové návštěvě. Tehdy bylo teplé jasné odpoledne a na zahradě jsme byly s mojí jmenovkyní paní Zuzanou úplně samy. Tentokrát lilo jako z konve a na pozemku se pohybovala skupina lidí, včetně party veselých dětí v pláštěnkách a gumovkách. Leckdo by vyměkl a plánovaný koncert kvůli dešti odvolal, ale paní Zuzana a její prátelé se nenechali lijákem zaskočit – produkci přesunuli do hezkého altánu. Lucie hrála na dřevěnou lyru, krásný nástroj vyrobený z trojího dřeva, a zpívala melodické písně se sdělnými texty. Do keramického bucláčku jsem dostala voňavý čaj z místních bylin, který příjemně hřál. Všichni pozorně poslouchali, koncert se povedl. Po skončení jsem si ve stanu povídala se skupinkou lidí. „Jsme tady spolu rádi,“ říká usměvavá dlouhovláska a ani to říkat nemusí – je to vidět z toho, jak se lidé k sobě chovají a jak spolu mluví. Společenství lidí se společnou vizí a stejným naladěním vytváří příjemnou atmosféru. Ve skupince je i muž, který postavil kapličku a zvoničku. Vyjadřuju obdiv jeho práci – dokonalému řemeslnému zpracování dřeva i citu pro detail a on mě překvapuje informací, že není tesař ani truhlář a ve své profesi se dřevem vůbec nepracuje. Všichni se shodují na tom, že jim účast v projektu změnila život, že jsou zdraví i bez léků a s dětmi chodí k lékaři jen na preventivní prohlídky, které dopadají dobře. „A nejde jen o zdraví“, dodává polohlasem jeden z mužů… „Ale nutná je práce na sobě,“ připomíná tmavovláska v dlouhém žlutém svetru. „Bez ní to nejde.“ Všichni přikyvují a nikdo netvrdí, že je to vždycky snadné. Déšť se zmírňuje, lidé se balí, většina z nich odjíždí. Loučí se mezi sebou, usmívají se.
A v blížícím se večeru má zahrada zvláštní, lehounce zadumaný půvab.
Zuzana Paulusová