Vyberte stránku

          

Dva Rozhovory se zakladatelkou projektu

 (doslovný přepis po rozkliknutí zeleného pole)

Meduňka 10/2018

Životní příběh duchovní léčitelky, duchovní učitelky a spisovatelky Jožky Wenkeové v lecčems připomíná tzv. mýtus Hrdiny, známý z mnoha starých civilizací. Hrdina, což může být kdokoli, je v něm vyzván či přinucen opustit svůj dosavadní život a vydat se na cestu, aby něco či někoho našel, zachránil atd. během cesty je vystaven řadě zkoušek, v nichž je testována jeho odvaha, vytrvalost, tvořivost či ochota potlačit své ego ve prospěch věci. Hrdina vše zvládne díky pomoci vyšších sil, které na sebe berou často překvapivou podobu, a poté se vrací do svého původního společenství – vesnice, rodiny atd., aby to, co získal (ať jde o hmotnou věc či nehmotnou kvalitu), využíval k dobru druhých i svému.

Uzdravit se znamená stát se lepším člověkem

Energická paní Jožka jasně formuluje myšlenky a vypráví o svém životě, který řadu let probíhal zcela normálně, pak ale nastal zlom a po něm řada na první pohled těžko uvěřitelných situací, jimiž musela projít. Získala tak zvláštní duchovní schopnosti, které využívá pro pomoc lidem. Před patnácti lety iniciovala vznik Center pro zdraví a později založila projekt SanoKunDio®, v němž se svými spolupracovnicemi seznamuje žáky s duchovními a energetickými příčinami nemocí, učí je, jak tyto příčiny odstranit a jak si získané zdraví trvale udržovat.

Cesta hledání

Pocházíte z rodiny, která se duchovně projevovala?

Rozhodně ne, k žádné víře mne rodiče nevedli. Do kostela jsem jako dítě šla jen babičce pro radost o prázdninových pobytech na Slovensku a nijak mne to neoslovovalo. Tatínka zajímala duchovní tajemství, nikoli církevní dogmata. Zemřel, když mi bylo sedmnáct, a tím na mne spadlo řešení mnoha praktických záležitostí, protože maminka příliš praktická nebyla – měla jsem tedy úplně jiné starosti. Jako ateista jsem žila téměř až do důchodového věku.

Velkou roli ve vašem životě hrál sport…

Osm let jsem závodila v judu, rekreačně hrála volejbal, basket, lyžovala a jezdila na vodu, sport u mě rozvinul vlastnosti, které jsem v životě zúročila. Mezi sportovci jsem si našla manžela – také judistu. Zpočátku to klapalo, narodila se nám dcera, jenže pak do života mého muže vstoupil alkohol a já jsem osmnáct let doufala, že se téhle neřesti zbaví – ale marně. Nezbývalo nic jiného než vztah ukončit. Po rozvodových peripetiích jsem zůstala sama s dcerou, bez bytu, téměř bez prostředků, a navíc s velkými zdravotními problémy. Akutní blokády bederní páteře vedly až k nehybnosti a gynekologické problémy vyústily ve velkou operaci. S léčením moderní medicínou mám bohaté zkušenosti, přestože jsem jako strojní technička ve Vinohradské nemocnici byla u zdroje, vše pomáhalo jen dočasně. Příčinu zhrouceného zdraví jsem se nedozvěděla. Tehdy začalo mé hledání cesty k uzdravení – měla jsem vysokou motivaci, protože mne potřebovala moje matka i dcera, která začala studovat medicínu. A samozřejmě jsem chtěla být zdravá i kvůli sobě.

Co bylo dalším krokem na vaší cestě za zdravím?

Z nemocnice jsem nakonec odešla, vysadila léky, změnila stravu, přidala doplňkovou výživu a tato oblast se na několik let stala také mou profesí. Chápala jsem ji jako možnost pomáhat lidem změnit k lepšímu stravu i životní styl. Můj stav se na pár let výrazně zlepšil, ale nakonec se problémy znovu vracely. S dcerou jsem začaly studovat Univerzitu Milana Calábka, seznámila jsem se s alternativními metodami a mnohé na sobě vyzkoušela, reflexní terapii, reiki a Bachovu terapii jsem přidala do své poradenské praxe. Klienti se cítili nejprve dobře, ale po čase se i oni vraceli se stejným problémem. Říkala jsem si: „Přece musí existovat nějaký způsob, jak se uzdravit natrvalo.“ A tehdy jsem konečně pochopila, že se člověk nemůže uzdravit, dokud nezjistí a nepochopí prapříčinu vzniku své nemoci a neodstraní ji. Onemocněla mi vnučka, navštěvovali jsme různé léčitele, byli jsme také u duchovního léčitele pana Paseky. Po jeho modlitbě za uzdravení jsem viděla pozitivní změny, i když se vnučky vůbec nedotkl. To mě přimělo k dalšímu hledání, absolvovala jsem čtyři stupně zasvěcení reiki, ale záhy jsem se s reiki navždy rozloučila, pocítila jsem, že to není ta uzdravující síla, s níž byl pan Paseka ve spojení. A tehdy jsem pochopila, že on uzdravoval s Boží pomocí. Tato fáze hledání trvala asi 13 let.

Kdy u vás došlo k duchovnímu probuzení?

Přemýšlela jsem, kde hledat dál, uvažoval jsem o vytvoření jakýchsi center, kde by se lidé učili, jak na sobě pracovat. Jednou jsem zase seděla s tužkou v ruce nad papírem a najednou mi ruka sama začala psát a kreslit organizační schéma celého systému center i s návody, jak na to. Bylo mi takto sděleno, že mým hlavním cílem musí být spokojený klient, který se ke mně nebude muset vracet. Nechápala jsem, co se děje, věděla jsem, že to nepíšu já, a hlavně na tak propracovaný a promyšlený systém bych sama nepřišla. Byl to první duchovní zážitek na mé cestě, která mě nakonec přivedla až k Bohu.

Klient, který se k léčiteli nevrací – to je dost zásadní změna pojetí léčby…

Ano, změnila jsem svůj postoj, odstranila jsem finanční motivaci a upřednostnila zájem klienta. Důležitým principem se stalo vést každého klienta tak, aby se ke mně nemusel vracet a své uzdravení dokončil sám. Bylo mi vysvětleno, že duchovní léčitel, kterým jsem se měla stát, je Božím služebníkem a liší se v mnohém od ostatních pomáhajících, kteří neslouží Bohu, ale svým pacientům/klientům, ti se stávají zdrojem jejich obživy a s uzdravením se mnohdy už ani nepočítá. Léčení v tomto pojetí je pak dlouhodobý proces. Ode mě se žádalo něco zcela jiného.

tento princip se mimochodem odráží i v jazyce – čeština má slovo léčitel, ale ne uzdravovatel…

Nechci být skeptická, ale vypadá to, že je zájem, aby z češtiny vymizelo i slovo léčitel. Vím ale jistě, že uzdravovatel je pouze jeden, a tím je Bůh, nikdo jiný, tedy ani já.

Příprava prožitím psychospirituální krize

Hledala jste odpověď na otázku, kdo vedl vaši ruku, když jste psala o organizaci center?

Moji průvodci se mi představili až později, byli to pomocníci Boží – andělé a archandělé. Vysvětlili mi, že do mé korunní čakry vstupuje energie z Božského zdroje, můj mozek ji transformuje do vět, které ruka napíše nebo ústa vysloví. Předložený systém jsem se rozhodla zrealizovat, ale stále jsem nevěděla, jak budu lidem pomáhat. Pak se ale se mnou začaly dít neuvěřitelné věci, dostala jsem se do rozšířeného stavu vědomí a vnímala dotaz, zda se chci opravdu uzdravit a k uzdravení pomáhat druhým lidem. Na mentální rovině jsem bez váhání odpověděla: „Ano, chci.“ O pár dnů později moje příprava a výuka opravu začala, netušila jsem, jak těžké to bude. Byla jsem očišťována, vylaďována, prověřována, zkoušena, vyučována a připravována na službu Bohu pro duchovní osvobozování a uzdravování.

Při očistě jsem fyzicky cítila, že mi jednotlivými orgány prochází energie, a vše bylo zároveň okomentováno. Výuka na mém těle trvala asi čtyři večery po sobě, někdy až do rána. Na vlastní kůži jsem prožívala stavy astmatika, bolesti člověka s pokročilou artrózou i další nemoci. Později jsem zažila i stav umírání při infarktu. Skončila jsem tehdy v nemocnici, kde ovšem žádné vyšetření nic neprokázalo.

Následovala výuka duchovní. Byla jsem přivedena do nízkých duchovních úrovní, kde na mě začaly útočit démonické bytosti a síly temna. Moji duchovní průvodci mne vyzvali, abych se za své osvobození začala modlit Otčenáš. Já jsem znala jen část této modlitby, a tak jsem ji v zoufalství stále dokola opakovala. Prožívala jsem trýznění a utrpení duše v úrovni osídlené bytostmi, které byly zlomyslné v životě a jsou zlomyslné i po smrti. Později jsem se dozvěděla, že toto poznání mi také umožnilo pomoci duši mé zemřelé matky, která se ke mně přivtělila, a mně bylo umožněno ji vlastním utrpením očistit a osvobodit z této nízké duchovní úrovně, aby se mohla posunout na vyšší úroveň a setkat se s duší mého otce, což si velmi přála. Vše bylo přípravou pro mou budoucí službu Bohu, osvobozování lidí od vlivu zlých duchů.

Nejdramatičtější „lekcí“ byla očista, kdy mi byla uvolněna energie kundalini, která vystoupala až na úroveň korunní čakry. V rozšířeném stavu vědomí jsem prožívala dlouhé hodiny nesnesitelného brnění a zřejmě jsem u toho musela křičet, protože moji sousedé dokonce zavolali záchranku, a tím se můj očistný proces přerušil. Lékařka mi chtěla dát uklidňující injekce, naštěstí jsem stihla zavolat mojí dceři, která je lékařka, a společně s ní jsme celou situaci zvládly. Díky tomu jsem získala zkušenost, co se děje s člověkem, jemuž se uvolní a rozlije energie kundalini a dostane se do rukou lékařů, kteří o této energii nic nevědí a pacienta tlumí pomocí silných medikamentů. Prošla jsem ještě několika duchovními zasvěceními, duchovní průvodci mi odhalili také tajemství duchovních a energetických prapříčin vzniku nemocí.

Položila jste si někdy otázku, proč zrovna vy jste byla vybrána pro tento úkol?

Zpočátku jsem si ji pokládala každý den. Bylo mi vysvětleno, že jsem byla prověřována již od dětství, v průběhu života jsem byla vystavována různým zkouškám a pokušením, protože moje duše přišla na Zemi složit Bohu a plnit vysokou misi, zatímco já jsem se nijak duchovně nerozvíjela. Psychospirituální krize, kterou jsem potřebovala projít, urychlila můj duchovní vývoj o desítky let, abych se mohla věnovat službě duchovního uzdravování ještě v tomto životě. Postupně vznikal a prohluboval se můj vztah k Bohu – všemohoucí síle, která mi dala život a umožnila mi, abych jí sloužila. Vztah postupně přerostl ve skálopevnou víru, pokoru, úctu, vděčnost a lásku.

Věděla jste, jak bude vaše služba uzdravování probíhat?

Předem jsem to nevěděla, nejspíš bych to ani psychicky neunesla. Byla jsem unášena proudem událostí, až zpětně jsem uviděla, že vše bylo přesně naplánované. Nejprve jsem byla dlouze připravována, až pak jsem mohla vstoupit pod vedení svých průvodců do první fáze přípravné výuky v praxi. Bylo to uzdravování přikládáním rukou, kdy jsem zažívala první zázraky okamžitého uzdravení fyzického těla, byla jsem v šoku stejně jako ti, kteří byli uzdraveni. Moje ruce byly vedeny a položeny přesně tam, kde se nacházel problém – přisály se jako magnety na problémové místo a přitom běžel komentář, co se pod nimi odehrává, na závěr se ruce samy uvolnily. Později zase ruce prováděly nekontrolovatelné pohyby nad tělem s vysvětlením, jak probíhá harmonizace energetického systému.

První fáze trvala asi dva roky a pak nastala druhá fáze přípravné výuky bezdotykového uzdravování. Průvodci mi vysvětlili, jak si mám vytvářet pomocí vnitřního zraku diagnostické obrazy, a tím odhalit energetickou prapříčinu problému, její rozsah a dopady na fyzické tělo. Podle výsledku jsem se měla modlit k Bohu a prosit za jejich odstranění a uzdravení, aniž bych se dotkla fyzického těla. Nešlo neuposlechnout, jak jsem se přesvědčila. Objednal se ke mně biotronik ze vzdáleného města a já jsem v ten den začala pokašlávat, netušíc, že byl kašel vyvolaný záměrně zablokováním krční čakry. Bylo mi sděleno, že mám klienta odmítnout, ale bylo mi to vůči němu trapné a také jsem si nebyla jistá, jak novou fázi výuky zvládnu. Přijala jsem ho, ale rozhodla se raději postupovat „tradičně“. Jakmile jsem na jeho tělo položila ruce, zatmělo se mi před očima, upadla jsem na zem a zažila ukázku, jak vypadá záchvat člověka s diagnózou epilepsie. Později jsem pochopila, že to byla také moje zkouška víry, respektování Boží vůle a zároveň poučení, že nesmím vykonávat službu, pokud bych nebyla v dobré kondici. Bylo to i napomenutí, že jsem odmítla další fázi výuky. Po tomto zážitku jsem tedy definitivně přešla do poslední fáze výuky, bezdotykového duchovního osvobozování a uzdravování modlitbou k Bohu ve jménu pána Ježíše Krista.

Jediným vašim „pracovním nástrojem“ je tedy modlitba k Bohu?

Ano, bez tohoto propojení bych nemohla nikomu pomoci, a proto když mluvím o sobě, musím zároveň mluvit i o Bohu, u duchovního uzdravování je nepřijatelné přisuzovat zásluhy za uzdravení jen sobě. Při modlitbě nepotřebuji vytvářet žádné umělé duchovní prostředí, vystavovat různé sošky atd. Jen při osvobozování od vlivu zla použiji někdy kříž, který položím napadenému člověku na srdeční čakru. Pomáhá mi skálopevná víry v Boží uzdravující moc a Boží ochranu. Po tom, čím jsme prošla, nemám žádné pochybnosti.

Duchovní uzdravování

Jaká je podle vás podstata duchovního uzdravování?

Podstatou je odhalení prapříčin vzniku nemocí, nacházejících se na vyšších úrovní lidského bytí a jejich odstranění. O mnoha duchovních prapříčinách nemocí lidé nic nevědí a nelze se spoléhat na jejich odstranění chemickými léky. Lidé bývají v energetické disharmonii, jsou nemocní vlivem energetického upírství, ulpívají na nich myšlenkové struktury, jsou na ně uvaleny kletby nebo jsou pod vlivem démonů závislosti. Mým úkolem je tyto prapříčina odstranit a naučit lidi duchovnímu sebeuzdravování.

O duchovním uzdravování jste napsala knihy…

Ano, ale nikoli z vlastní vůle. Moji průvodci mi oznámili, že mi budou mimosmyslově nadiktovány knihy, které budou sloužit jako učebnice a příručky s návody, podle nichž budou lidé při sebeuzdravování postupovat. Takto vzniklo osm knih, šest z nich jsem vydala v tištěné podobě a čeká mne ještě psaní dalších knih.

Založila jste projekt zaměřený přímo na výuku duchovního sebeuzdravování. Na jakých principech je založen a co e jeho cílem?

Další fází mého poslání bylo zprostředkovat lidem „první pomoc“ odstraněním duchovních a energetických prapříčin nemocí s požehnáním, aby si každý mohl své fyzické tělo uzdravovat pod Božím vedením sám. Přesvědčila jsem se, že duchovní uzdravování i sebeuzdravování funguje a tento princip jsem v projektu SanoKunDio® zavedla ve formě výuky.

Nejedná se o pouhé předávání teoretických znalostí, výuka stojí na pevných základech mých vlastních zkušeností a zkušeností lidí, kterým jsem napomohla k uzdravení, a tím je přivedla k lásce k Bohu. Žáci se učí rozumět signálům vysílaným k nim z duchovní roviny proto, aby je upozornily na potřebu odstranit chyby, jichž se v životě dopouštějí. Učiteli se často stávají i jejich nezletilé děti.

Žáci se sami přesvědčují o tom, že po nápravě chybného jednání nebo myšlení jsou jejich modlitby a prosby za uzdravení vyslyšeny. Do projektu se nyní hlásí celé rodiny, členové rodiny totiž tvoří jeden energetický celek, který potřebuje být v harmonii, což ve většině případů není. Do výuky vstupují také bezdětné partnerské dvojice i jednotlivci bez partnera. Neosvědčilo se nám přijímat pouze jednoho z partnerů nebo jen jednoho z rodičů s dítětem, zatímco druhý partner si přeje zůstat se svými nemocemi v duchovní nevědomosti. V takovém případě doporučujeme vyřešit nejprve tento nesoulad mezi partnery.

Co vyjadřuje název projektu?

Název projektu SanoKunDio® – v překladu Zdraví s Bohem – vyjadřuje, čím se v projektu zabýváme a s jakou pomocí se uzdravujeme. I přesto, že používáme v názvosloví slovo Bůh, duchovní poznání pochází z tzv. NE-náboženské spirituality. U některých lidí pramení odpor k Bohu z averze vůči církvi, ale moje duchovní poznání nemá s církví nic společného. Lidem představuji Boha jako všemohoucí uzdravující sílu, jak jsem ji sama poznala.

Kolik se vás na výuce v rámci projektu nyní podílí?

Počet členů naší skupiny je proměnlivý, protože i my procházíme transformačním procesem a potřebujeme se někdy soustředit jen sami na sebe. Na vlastní výuku jsme v současné době čtyři, dvě osobní průvodkyně výuky sebeuzdravování a etikoprevence®, jedna duchovní průvodkyně pro sebereflexi a uzdravování traumat duše a já. Významnou roli sehrává opakované studium mých knih. Věřím, že mi Bůh přivede odvážného následovníka, ženu či muže, který bude mít podmínky pro to, aby mě jednou plně nahradil a v této celospolečensky prospěšné misi pokračoval a rozvinul ji i do dalších zemí.

Můžete shrnout podstatu duchovního sebeuzdravení z pohledu klienta?

V projektu máme spíše žáky než klienty, žáci potřebují převzít odpovědnost za své zdraví a vlastní život. Vyhradit si čas na hloubkovou sebereflexi, aby zjistili, co potřebují ve svém životě změnit k lepšímu. Potřebují si být vědomi Boží vševědoucnosti, konat dobro, aby se jim dobro vracelo, najít správný vztah k Bohu, mít respekt a ne strach. Zvyknout si na to, že Bůh je spravedlivý a zároveň přísný, a na to, že se jejich život řídí zákonem příčiny a následku.

Přísnost je tak trochu cítit i z vašich webových stránek…

To je pravda, je to tím, že mám přísné Boží vedení, ale přísnost je také projevem lásky a tu já cítím ke každému člověku. Všechny informace na webu jsou pravdivé a každý se z nich dozví vše, co potřebuje vědět před vstupem do projektu i po něm. Nic není zastřeno ani podbízeno, a to je čestné.

Duchovní uzdravování se totiž nezkouší, buď se pro něj rozhodnete, nebo ne. To je pro mnoho lidí neobvyklé – jsou zvyklí stále něco zkoušet: lékaře, léky, terapie, terapeuty nebo různé léčebné metody. V naší výuce je to naopak, lidé zkoušejí sami sebe, ale jsou také zkoušeni a zkoušejícím je Bůh.

Zažila jste případy, kdy se vážně nemocný člověk uzdravil?

Zažila jsem mnoho lidí, jimž předtím nikdo nepomohl, a uzdravili se duchovním zásahem. Ti společně založili web, na němž zveřejnili příběhy svého uzdravení a další doplňují. Příběhů by mohlo být více, pokud by všichni lidé pochopili, že cílem je, aby své uzdravení s pomocí Boží sami dokončili. Mám velkou radost, když se uzdraví celá rodina. V energeticky zharmonizované rodině už nedochází mezi jejími členy k energetickému upírství, což je jinak častý problém.

Pozná člověk, který neví nic o energiích, že je objektem fenoménu energetického upírství?

Příznaky napadení energetickým upírem se až na výjimky neliší od těch, s nimiž chodí lidé běžně k lékařům: únava, hyperaktivita, bolesti, problém s dýcháním, vysoký krevní tlak, gynekologické problémy i mnohé další, pokud se energetické napojení upíra nepřeruší, mohou se vzniklé příznaky později stát chronickým problémem nebo přerůst ve vážné onemocnění. Existence energetického upírství stále nemá vědecké požehnání, což neznamená, že neexistuje. S upírstvím se můžeme setkat kdekoliv a upírem se může stát také kdokoliv. Nejčastěji dochází k nevědomému upírství v rodinách, protože jejich členové jsou energeticky propojeni a vůči sobě vzájemně otevřeni. Pokud jeden z partnerů vyčerpává svou životní energii – kundalini, například pohlavním uspokojováním, narušuje a později odsává energii svému partnerovi

Když dojde k vyčerpání energie kundalini u obou partnerů, začnou rodiče na nevědomé úrovni narušovat a později odsávat energii svých dětí, které pak onemocní. To znázorňuji na energetických diagnostických obrazech. Pokud se energeticky napájí muž, žena začne mít obvykle různé gynekologické problémy i další potíže, což ji upozorňuje na potřebu změny v intimním životě. Většina žen ale těmto signálům nerozumí, a tak končí s léky nebo na operaci. Obdobný proces může nastat v některých duchovních skupinách, kdy se guru napájí energií svých stoupenců. Takové případy jsem opakovaně řešila.

Polarity: dobro a zlo

Žijeme ve světě polarit, kde je dobro, musí být také zlo…

Vliv zla na člověka je příčinou vzniku spousty nemocí. Zlu se sami otevíráme při činnostech pocházejících z temna. Největší nástrahou zla jsou peníze, dále sledování pornofilmů či filmů s tematikou násilí, hraní násilných počítačových her, drogy atd. Útoky zla jsou časté a lidé k tomu svým jednáním přispívají. Otevírají se mu, aniž by tušili ničivost následků.

Energie zla útočí buď přímo, nebo přes druhého člověka, který je pod jeho vlivem, aniž by to věděl. Zlo se přímo zaměřuje na ty, kteří se od zla osvobozují, tedy i na Boží služebníky. Takový útok jsem zažila a přežila jsem jen díky modlitbě k Bohu. Důležité je vědět, jaké podoby zlo má, kudy přichází, vyhýbat se nástrahám, zasloužit si duchovní ochranu a nemít strach.

Je podle vás temná síla nebo ďábel abstraktní princip nebo konkrétní bytost?

Nazvala bych ho duchovní mocností, kterou může přemoci jen Bůh, nikdo jiný.

Lidé se většinou těchto temných sil bojí.

Ano, ale zároveň jim slouží, a tím je posilují. Zamysleme se nad tím, zda to, co nás zajímá, nebo práce, kterou vykonáváme, pochází od Boha, jestli přináší nám i druhým lásku a dobro, anebo naopak zlo, jako například závislosti. Pokud takto důkladně zrevidujeme své zájmy, práci a zábavu, leccos možná ve vlastním zájmu zavrhneme. V současnosti jsme s vaničkou vylili i Boha, a tak nemáme nikoho na pomoc v těžkých situacích. Lidé si sice vytvářejí různá ochranná vajíčka a podobně, jenže když jde opravdu do tuhého, nestačí to. V kritických situacích může pomoci jen Bůh.

Řada lidí se domnívá, že duchovní léčitel by měl pracovat bez nároku na finanční odměnu. Co o tom soudíte?

Bylo mi sděleno, že by tím byl porušen vesmírný zákon přijímání a dávání, výměna těchto energií potřebuje být stále v rovnováze. Ten, kdo se zaslouží o vznik nerovnováhy, to může negativně pocítit na svém zdraví. Stanovená odměna má odpovídat poskytované hodnotě, pokud je odměna vyšší, pak je poskytovatel také upozorněn nějakou zdravotní nebo jinou nepohodou. Pokud by tento zákon porušoval duchoví léčitel, mohly by mu být odebrány duchovní schopnosti.

Nejlepší je stanovit výši odměny v souladu s Boží vůlí. Někdy má duchovní léčitel podle Boží vůle poskytnout službu zadarmo, pak to musí být pro něj „svaté“. Dotyčný dostává dar za něco, co ví jen Bůh, a léčitel se stává prostředníkem tohoto daru. Pokud sloužím Bohu, potřebuji mít i jiný zdroj příjmu nebo finanční rezervu pro případ, že by Bůh ke mně přiváděl samé takové lidi. Když vezmu v úvahu, co všechno jsme musela prožít, abych mohla lidem pomáhat, i energetické riziko, jemuž se při osvobozování lidí od zla vystavuji, pak se požadavek sloužit lidem zadarmo jeví jako bezohledný.

A nebylo by v logice věci, že pokud by taková situace nastala, měl by vám Bůh nějakou finanční kompenzaci poslat?

Už mi ji poslal, můj úspěch ve firmě, pro kterou jsem pracovala, se dostavil díky mému pracovnímu nasazení, ale také s Boží pomocí, i když jsem to tehdy ještě netušila. Část vydělaných peněz jsem si tehdy uložila a využívám je nyní pro uvedené případy.

Vůbec jsme nehovořili o situaci, kdy by uzdravení člověka nebylo v Božím plánu…

I to se může stát, je mi to předem sděleno a já nemohu tohoto člověka přijmout. Pokud bych se přesto snažila pomoc poskytnout, mohly by být jeho problémy převedeny na mne, a pak už bych nemohla pomoci nikomu.

Musím dodržovat přísná pravidla. Dotyčný se ale může v naší karmické poradně dozvědět vše potřebné, aby mohl prací na sobě svou zátěž zpracovávat a odčinit, pokud se mu podaří posunout aspoň na pomyslnou hranici kladné a záporné karmy, mé povolení se uvolní. Za patnáct let praxe jsem zažila tři případy, kdy nebyla vůle Boží, aby se člověk z karmické zátěže dostal v tomto životě. Dlouho trvalo, než jsem pochopila, že nemůžu pomoci každému.

Co se stane, když se někdo upřímně modlí za člověka, který se nemá uzdravit?

Především by se měl modlit každý sám za sebe (kromě nezletilých dětí, za které se modlí rodiče). A to i v době, kdy žádnou pomoc nepotřebuje. Pokud se modlíme za člověka, u něhož není k uzdravení vůle Boží, pak by mohla být nemoc či karmická zátěž převedena na nás, protože jednáme proti Boží vůli, obzvlášť v případě, že se modlíme opakovaně a výsledek se nedostavuje. Proto na závěr prosebné modlitby za druhého dodejme: „Prosím, Bože, vyslyš mou prosbu, pokud je to Tvá vůle“. Podstatné také je, zda je Bohu milý ten, kdo se modlí

Znamená to, že pokud se modlí padouch a hříšník, jeho modlitby nejsou účinné?

Nejsou. A mají-li se účinnými stát, musí on nejprve začít pracovat na sobě. Bez toho, abychom se učinili lepšími, nemůžeme uzdravit sebe ani pomoci druhým.

Zuzana Paulusová

Hlavním článkem říjnového čísla časopisu Meduňka (10/2018) se stal rozhovor s duchovní léčitelkou a zakladatelkou projektu SanoKunDio®. Článek s výstižným názvem UZDRAVIT SE ZNAMENÁ STÁT SE LEPŠÍM ČLOVĚKEM se setkal s nebývalým ohlasem čtenářů, zájmem o knižní edici duchovní léčitelky a vstup do projektu.

V rozhovoru jsou duchovní léčitelce pokládány otázky, které zajímají mnohé z řad tzv. „ hledajících“, ale i z řad čtenářů, jejichž cesta k sebeuzdravení je teprve na začátku. A právě neotřelé a přesto srozumitelné odpovědi, které široké veřejnosti objasnily taje duchovního uzdravování vycházející z mnohaleté praxe autorky, vedly ke vzedmutí vlny zájmu o toto stále ještě neznámé téma.

Článek je také významnou pomocí pro duchovně neprobuzené rodinné příslušníky „hledajících“, kterým přináší zcela nový podnět k zamyšlení. Vřele doporučujeme.
Časopis si v elektronické podobě můžete objednat ZDE.

Meduňka 05/2020

V roce 2018 jsme v říjnovém čísle Meduňky uveřejnili rozhovor s duchovní léčitelkou Jožkou Wenkeovou. Popisovala v něm svou osobní cestu, kterou prošla, aby získala zvláštní duchovní schopnosti a s jejich pomocí mohla pomáhat lidem. Před sedmnácti lety iniciovala vznik Center pro zdraví a později založila SanoKunDio®, v němž se svými spolupracovnicemi realizuje výukový program duchovního sebeuzdravování. Učí žáky odhalit a odstranit duchovní a energetické příčiny nemocí a získané zdraví si trvale udržovat. Své poznatky a zkušenosti s duchovním léčením popsala v sedmi knihách.

Každý má svou vlastní cestu k probuzení

Po necelých dvou letech jsme se opět sešly a povídaly si o tom, jak se projekt duchovního léčení dále vyvíjí, jak z tohoto úhlu pohledu chápat současnou situaci a jak čtenáři Meduňky reagovali na první rozhovor, jehož název Uzdravit se znamená stát se lepším člověkem vyjadřuje podstatu duchovního léčení.

Paní Jožko, jaké byly ohlasy na tento rozhovor?

Velmi pozitivní a početné, což mne příjemně překvapilo, protože rozhovor se týkal témat, kterým mnozí lidé buď nerozumějí, nebo je odmítají, případně se jich obávají. Reagovaly především ženy, objednávaly si moje knihy, některé se hlásily i na léčení rodin a partnerských dvojic, jedinec mohl přijít sám jen tehdy, když partnera neměl. Některé zájemce o léčení jsem tedy musela odmítnout, ale důležité je, že mají k dispozici moje knihy, někteří se podle nich začali v běžném životě řídit a díky tomu se různé aspekty jejich životů zlepšily. Z toho jsem měla velkou radost.

Také mám radost z toho, že rozhovor v Meduňce inspiruje čtenáře k pozitivním změnám…

A proč se podle vás více ozývaly ženy?

Muži častěji jednají pod vlivem ega, skoro vždycky tvrdí, že jim nic není, i když mají velké problémy. Hrají si na hrdiny, nechtějí nic řešit, a navíc odmítají připustit, že by mohli negativně ovlivňovat zdraví svých dětí. Druhý důvod vidím v tom, že v článku bylo opakovaně zmíněno slovo Bůh.

Proč toto slovo vyvolává odmítavé reakce?

Odpor mnohdy vznikl v souvislosti s církví jako s institucí. Lidé mají výhrady k tomu, jak se církev prezentuje, nebo byli třeba jako malí nuceni chodit do kostela či ke zpovědi a ten odpor v nich zůstal. Lidé nechápou, že existuje i nadnáboženská spiritualita, zatímco Božský zdroj je jen jeden. Kdybych slovo Bůh nahradila výrazem vesmír, nejspíš by ho přijali. Já ale nemůžu ani nechci používat jiný výraz, protože vděčím Bohu za propůjčené schopnosti. Bez nich bych nemohla pomoct nikomu. Mým posláním je poodhalovat lidem duchovní tajemství i to, jak s Boží pomocí oživit schopnost sebeuzdravování.

Duchovní léčení

S čím jste se setkala u nových zájemců o duchovní léčení?

Stejně jako u těch předchozích s velkou duchovní nevědomostí. Lidé neznají příčiny svých nemocí nebo vztahových problémů, věří na náhody, mnozí jsou silně závislí na různých lécích a mají problém to změnit. Ti, kteří se hlásí na léčení, musí v rámci přípravy přečíst moje knihy.

Ženy je čtou jedním dechem, kdežto muži často číst nechtějí, nebo knihu jen z povinnosti „prolétnou“, což ale nestačí, obsah je třeba nastudovat a pochopit. Ženy často přicházejí na léčení kvůli dětem. Zdravotní, psychické nebo kázeňské problémy dítěte signalizují, že v rodině není něco v pořádku – zdraví rodičů nebo vzájemný vztah. Maminky touží mít zdravé děti a většinou jsou pro to ochotny udělat mnohem víc než tatínkové. Velká radost je, když tatínek „prohlédne“, zapojí se, oba rodiče se postupně uzdravují a s nimi zároveň i jejich děti. Rodiče pracují na svém vztahu společně, udržují si otevřené srdeční čakry a snímají nasazené masky, které neodložili ani při dlouholetém partnerství. Dokáží si říci pravdu do očí, což je osvobozující, nebo si něco důležitého uvědomí. Znovu a znovu se mi potvrzuje, že mnoho práce je potřeba udělat v oblasti intimního života, tam dochází k velkým prohřeškům, mnohdy z nevědomosti.

O co přesně jde?

Muži si vynucují pohlavní styk a ženy se ze strachu podřizují. Mnohdy nejsou zdravotně nebo psychicky naladěny, ale bojí se odmítnout, protože muž bude nevrlý a půjde jinam… Svému muži vyhoví, ale ani pro jednoho z nich to není dobré – z duchovního pohledu jde o určitou formu znásilnění, při němž dochází ke zneužívání pohlavních orgánů a obě duše trpí. Následuje signál ženského těla, který vyzývá ke změně v intimním životě. Projeví se v podobě různých zdravotních potíží – od výtoků a myomů až k vážným diagnózám v oblasti pohlavních orgánů nebo v prsou. Zdravotní problémy mají i muži – poruchy erekce, neplodnost, problémy s prostatou atd. Místo potřebné nápravy a odstranění této ukázkové duchovní příčiny se vše řeší chemicky a operativně.

Jak se to dá napravit?

Odbouráním nevědomosti. Vysvětluji to ve svých knihách – důležitá je vzájemná láska milujících se bytostí ženy a muže, která vyvrcholí pohlavním stykem. Muž by měl přestat naléhat a žena by neměla dávat své tělo všanc. A proč muži naléhají? Mnohdy se jedná pouze o živočišný pud, který bývá i záměrně stimulován. Dospělí muži, a dnes bohužel i děti, se uchylují k pornografii, která jejich pohlavní pud burcuje. Uchylují se také k pravidelnému pohlavnímu sebeuspokojování, což vyčerpává životní energii a způsobuje i další zdravotní problémy. Toto vše se bohužel děje s podporou moderní medicíny.

Ve vašem projektu duchovního léčení došlo k významné změně – vstoupit do projektu může i jednotlivec…

Ano, v rámci transformace, kterou všichni procházíme, jsme pravidla vstupu změnili. Když se partneři nedohodnou, že se na duchovní léčení přihlásí oba, může přijít jen žena s dětmi nebo sama, bude se řídit radami, které dostane, a pracovat na sobě. Je třeba si uvědomit, že při duchovní práci se zvyšují vibrace, zatímco vibrace partnera zůstanou nízké. Stává se, že oba fungují jako vzájemně se odpuzující magnety a mohou si přestat rozumět. Zvyšování vibrací prospívá duším, a proto by měli partneři postupovat společně – člověk tíhne k lidem, s nimiž jeho duše souzní, proto si nachází nové přátele.

Běžně se uvádí, že ten, kdo je vibračně výš, k sobě přitáhne i svého nízkovibračního partnera, ale to platí tehdy, když jeho víra a schopnost udržet svůj energetický systém v harmonii jsou silné. Víra lidi na počátku duchovní cesty bývá ještě křehká, a takový člověk se snadno nechá strhnout zpět do nízkých vibrací. Důležité je, aby nás vždy naplňovala energie z božského zdroje. Mnozí lidé jsou sice nabití silnou energií, ta ovšem pochází ze zdroje temna.

Další novinkou ve vašem projektu je to, že už k vám lidé nedocházejí na osobní návštěvu, ale zahájila jste pouze dálkové působení. Jak tedy teď pracujete?

Léta jsem pracovala tak, že nový zájemce o léčení ke mně poprvé přišel na osobní zásah. Pokud to byl vážný případ – tím myslím člověka, který už dlouho tlumil své zdravotní problémy prostřednictvím léků nebo jimi nahrazoval činnost některého orgánu, pomáhala jsem mu i vícekrát – právě zásahem na dálku. Při duchovním uzdravování může dojít i k obnovení funkce orgánu, což z pohledu běžné medicíny působí nereálně, ale opakovaně jsem to zažila.

Proces uzdravování je třeba zahájit nalezením a odstraněním duchovní a energetické prapříčiny nemoci a následně restartovat sebeuzdravující schopnosti. Všechny energetické a některé duchovní příčiny pomáhám odstranit duchovním zásahem já a zbývající už člověk odstraňuje s pomocí Boží sám. Fyzické tělo se uzdravuje v průběhu tohoto procesu. S dálkovými zásahy mám tedy dlouholeté zkušenosti, novinkou je, že neproběhne ani první osobní kontakt.

Hledání příčin nemocí

Duchovní léčení vychází z předpokladu, že každá nemoc má svou duchovní a energetickou příčinu. Jak tyto příčiny hledáte?

Vidím je vnitřním zrakem nebo je vyciťuji – vím, kde je energetický systém narušený. Někdy si stav můžu nakreslit formou automatické kresby. Před duchovním zásahem provádím kontrolní vstupní diagnostiku, díky tomu předem zjistím, kde energie chybí, kde se hromadí, zda a kudy vstupuje temná energie atd. Až potom provádím přes modlitbu s Boží pomocí léčebný zásah.

Důležité informace potřebné pro léčení získáváte od svých duchovních průvodců, což jste popisovala v našem prvním rozhovoru. Připomeňme jen stručně, jak probíhá vaše komunikace s nimi…

Zprávy a rady od Boha, přicházející přes moje průvodce, si většinou zapisuji, ale mnoho důležitého o člověku prostě vím. Každý v sobě máme božskou jiskru a moje jiskra byla Bohem zažehnutá, aby stále hořela Božím světlem, které do mě vstupuje. To mi umožnilo stát se Božím služebníkem.

Zavedla jste také novou službu – tzv. rodinný poradní kruh. V čem spočívá?

Inspirovala jsem se indiánskými poradními kruhy. Je to vhodný způsob třeba u rodiny, když dítě trpí nějakou závislostí. Důležité je, aby ten, kdo kruh vede, měl napojení na Boží zdroj, pak ví, jaké mé pokládat otázky. Přítomni musí být otec, matka a děti od 12 let, ideálně se účastní všichni. Ke vzniku závislosti vždy vedou nějaké příčiny a když se jde do hloubky, často se zjistí, že mezi rodiči existovaly neshody, v rodině nebyl klid, chyběla láska a dítě na to reagovalo. Rodiče často vědí, jaká je situace, ale vůbec o tom nemluví a pravdě se vyhýbají.

Předem upozorním, že je nutné mluvit pravdu, jinak by setkání nemělo smysl. Syn řekne otci, co se mu na něm nelíbí, otec matce – členové rodiny si vzájemně vyříkají to, co si ještě nikdy neřekli, a jsou za takovou příležitost vděční. Na povrch vyplují bolístky, vzteky atd. Napětí se uvolní, rodina má za úkol na těch tématech pracovat a připravit se tak na duchovní zásah.

Do kruhu smějí děti od 12 let, ale temné energie a agrese se vyskytují i u mladších dětí…

Mnohokrát ke mně nešťastní rodiče přivedli děti, které se chovaly agresivně, buď agresi obraceli vůči rodině – třeba své rodiče a sourozence mlátily, rozbíjely nábytek nebo poškozovaly samy sebe.

Zjišťovala jsem, že do takového dítěte neproudí Boží světlo, ale temná energie, která se v energetickém systému hromadí, zablokuje čakry a vstup Božího světla. Dítě je třeba týden v klidu – a pak vybuchne. Tím se energie vybije, dítě se zklidní… a to se stále opakuje a rodiče nechápou, co se to děje.

Zásah je pro léčitele náročný a nebezpečný, protože jeho duše je přítomna zápasu s těmito energiemi zla. Nesmírně důležitá je vysoká úroveň mé víry v Boží ochranu.

Dobro vždycky zvítězí nad zlem, ale je k tomu třeba prostředníka, a tím jsem v takovém případě já. Rodiče musí spolupracovat, protože často právě oni umožnili zlu do rodiny vstoupit.

Opravdu vždycky zvítězí dobro nad zlem?

Ano, zvítězí, ale v době, kdy taková situace probíhá, to vypadá příšerně. I tříleté děti mají pod vlivem zla neuvěřitelnou sílu. Bez víry v Boží moc a ochranu by člověk propadl panice. V době transformace se dějí v této souvislosti velmi nepříjemné věci, ale vždy pro dobro duše. Vše se děje z vůle Boží, tedy i to, že zlo napadne dítě nebo dospělého pro jeho poučení.

Jaké mohou být důvody, že k malému dítěti proudí temná energie?

Temné energie napadají i vyspělé duše, které přišly na svět s důležitým posláním, třeba sloužit Bohu. Cílem je znemožnit jim to. Temné energie nebudou napadat někoho temného – toho už mají. Boží záměr je tvoření a láska, záměrem druhé strany je ničení. Do malých dětí temná energie proniká přes rodiče, třeba už v těhotenství, když matka nemá duchovní ochranu – tím pádem je bez ochrany i dítě. Když jsou rodiče v pořádku, je dítě chráněné, například modlitbou. Větší dítě se může dostat do kontaktu s temnou energií třeba ve škole – se závislostí na počítačích nebo počítačových hrách, později se zaplete s drogami – a dobrovolně se této temné energii otevře.

Mimochodem, zajímavé je, že při napadení temnou energií se objevují u člověka také blechy, vši atd., do těla jsou přiváděny např. chlamydie nebo také viry.

V současné době se vši často vyskytují ve školách nebo na různých dětských táborech, i přes všechny současné hygienické možnosti…

Existuje čistota fyzického těla a čistota těla energetického. I když jsou děti vymydlené a voňavé, jejich energetické tělo čisté být nemusí. Děti tak signalizují, že se v jejich okolí vyskytují lidé energeticky nebo duchovně „špinaví“. Měla jsem případ dítěte, které žilo v bytě zamořeném temnou sexuální energií rodičů, kteří sledovali pornofilmy, a dítě bylo těmito energiemi zasaženo.

Energetické lázně a transformace

Se současnými spolupracovníky dokončujete projekt energetických „lázní“. Jak vznik a k čemu bude sloužit?

Naše energetické „lázně“ nemají nic společného s tradičními lázeňskými pobyty, nejsou určeny nemocným lidem, ale těm, kteří se uzdravili vlastním přičiněním tím, že odstranili s pomocí Boží příčiny svých nemocí.

Z podnětu duchovních průvodců jsem koupila zahradu za Prahou, aniž jsem tušila proč. Když jsem na tento pozemek pozvala svého klienta – zahradníka, během několikahodinového pobytu tam se zbavil svých přetrvávajících potíží. Dozvěděla jsem se, že na tom místě jsou silné léčivé energie a že tam mám vybudovat energetické centrum, kde se budou lidé harmonizovat a duchovně uzdravovat, to jsem si v praxi ověřila. Začali jsme spolu s absolventy výuky a jejich rodinami zahradu přetvářet.

Dalším podnětem bylo vytvořit místo pro poradní kruhy a labyrint pro duchovní uzdravování. Vytvořili jsme ho z kamenů na ploše 100 m² a později vybudovali také jezírko pro očistné koupele. Letos na jaře chceme tyto „lázně“ uvést do provozu. Budou určeny pouze pro lidi, kteří absolvovali náš půlroční program a myslí to se svou transformací vážně, nelze se objednat k jednorázové návštěvě. Je to nadstavba nad výukou a má pevná pravidla.

Zmínila jste, že všichni procházíme transformací. Co si pod tím pojmem máme představit?

Transformace vědomí lidstva byla avizována už v roce 2012, ale většina lidí se tomu vysmívala. Rozhodně nemělo jít o konec světa – to někdo podsunul a pak se to už tak prezentovalo. Mělo dojít k radikálnímu probuzení lidstva. Tehdy ale mnoho lidí prosilo o další šanci pro svět, dostali jsme ji, ale problém se jen oddálil. Určitá skupina lidí na sobě seriózně duchovně pracuje, ale je to stále menšina, nestačí na to, aby se duchovně probudila většina lidí. Lidé většinou nechtějí svůj zaběhnutý způsob života měnit a ni nechápou, proč by měli. O svůj duchovní vývoj se nezajímají.

Co by mělo být výsledkem nebo smyslem transformace?

Duchovní vzestup s láskou k Bohu. Zvýšení vibrací, úsilí stát se lepším člověkem, jednat v souladu s Boží vůlí. Opustit leccos z toho, co se stalo v našem životě normou. Prožívat šťastný život s láskou k přírodě, k sobě, k bližním a ke vše živým tvorům. Plnit poslání své duše.

Pohled na současnou situaci

Jak z pohledu duchovní léčitelky vnímáte současnou situaci – virovou epidemii?

Jsem přesvědčená, že tato situace je součástí transformace lidského vědomí. Dnes už nelze nevidět, že lidstvo upadá, každý z nás zná ze svého okolí příklady alkoholových, drogových a dalších závislostí, včetně závislostí na chemických lécích, sledujeme nárůst násilí a zla páchaného na dětech, zvířatech, ničení přírody, války a další – a představte si, co se asi v tomto smyslu děje v rámci celého světa.

Zastavit to už nebylo v lidských silách, muselo přijít něco mocnějšího a dokonalejšího než lidé. Virovou pandemii vnímám jako šanci na záchranu lidstva, i když za cenu mnoha životů. Kolik jich bude, záleží na našem uvědomění si svých chyb, nápravě myšlení a konání. Věřím, že proces je řízený Boží spravedlností.

Duše každého člověka je dobrá, ale mozek mnoha lidí je ovlivňován temnými energiemi, zavádějícími lidi na scestí. Tahle situace je příležitost, aby každý z nás přikročil ke změněn, někdo potřebuje totální změnu na všech úrovních, u jiného stačí jen něco dopilovat, ale všichni potřebujeme najít svou cestu k Bohu.

Je na místě chápat epidemii jako Boží trest a bát se?

Boží spravedlnost není Boží trest, je to jen vyrovnání příčiny a následku. Strachem bychom jen přispívali k zesílení celkových negativních energií, které si lidstvo vytvořilo svým myšlením a konáním. Je třeba zaujmou pozitivní postoj: to, co zažívám, je velmi nepříjemné, ale děje se to z vůle Boží, tedy pro mé dobro. Je třeba prosit za odpuštění a vytvořit si vřelý vztah k Bohu, abychom se k němu mohli modlit i v těžkých chvílích.

Pokud se člověk dočká úlevy a zažívá v životě menší i větší zázraky, zvyšuje se jeho víra, pokora, vděčnost a projde nepříjemným obdobím snáze než druzí. Budou lidé, kteří touto zkouškou vůbec neprojdou – zemřou. Nic není náhoda a vše se děje z Boží vůle. Další lidé to přečkají a budou žít – ale už jiný život, než jaký žili doteď, protože nezůstanou stejnými. Nařízená karanténa je dobrá příležitost k rozjímání o svém životě a záleží na nás, jestli tuto příležitost využijeme.

Někteří lidé netuší nebo vůbec nejsou ochotni připustit, že nemoci mají nějaké duchovní příčiny…

Každý má svou vlastní cestu k duchovnímu probuzení, protože až když je jim opravdu hodně špatně a zjistí, že dosavadní způsoby pomoci nefungují, začnou hledat pomoc jinde. I když si to neuvědomují a nepřipustili by to, nevědomky hledají Boha. Zuzana Paulusová

Jelikož se prvvní rozhovor pro časopis Meduňku setkal s nebývalým ohlasem čtenářů, byla po čase duchovní léčitelka Jožka Wenkeová oslovena redakcí časopisu s nabídkou dalšího rozhovoru o její činnosti a také nově vznikajících Rodinných energetických lázních, které poslední dva roky společně se skupinou přátel buduje. S obsahem rozhovoru se můžete seznámit níže.